Vědění je moc, je to síla, kterou nám nikdo nevezme a která se šíří z člověka na člověka.  

1. Proč jste zvolili ke spolupráci právě organizaci Wontanara, o.p.s.?

Organizaci Wontanara a její zakladatelku Táňu Bednářovou jsem znala přes naší společnou kamarádku a věděla jsem, že Táňa je organizaci oddaná srdcem i duší a že tam, kde působí dochází k opravdové pomoci a peníze jí svěřené jsou do poslední koruny využité správně a že své práci rozumí.  Po předchozí zkušenosti s projekty v JV Asii, kde jsem měla pocit, že zbytečně velká část financování je použita na provozní náklady projektů, na financování cest zaměstnanců a různých poradců v případě Wontanary jsem věděla, že toho se obávat nemusím. 

2.    Jak jste se o ní dozvěděli?

Přes společnou přítelkyni.

3.    Je pro vás důvěryhodná poté, co jste započali spolupráci?

Spolupráci jsme započali v roce 2008 a trvá stále. 

4.    Jaký byl váš prvotní dojem z příchozích materiálů od dítěte/dětí?

Materiály mi poskytly vždy dostatek informací o tom, jak je s financemi zacházeno a že se v mém případě chlapec učí a dělá pokroky. Za dobu podpory dostudoval základní školu, college, střední školu a také absolvoval na univerzitě v Conakry. Získal také stipendium na roční stáž v Tunisu. Díky přikládaným fotografiím jsme společně s rodinou mohli vidět, jak chlapec roste a dozrává v dospělého a vzdělaného muže. 

5.    Zažil/a jste v rámci programu adopce nějaký „silný“ moment? 

Silným momentem bylo  pro mě už první "setkání" s chlapcem, když jsem si v nabídce adopce na dálku přečetla jeho osud. Přišel jako malý o maminku a společně s jeho několika sourozenci ho vychovával strýc. Neměli peníze na vzdělání a chlapec nemohl pokračovat ve studiu na základní škole. Jelikož jsem také přišla velmi brzy o maminku, byl mi jeho osud blízký a tudíž nás to spojovalo. Volba v tu chvíli byla jasná. Dalším silným momentem byl článek na webu Wontanary o problémech s ebolou v roce 2014. Situace, se kterými se tamní lidé musí potýkat, jsou pro nás kolikrát až nepředstavitelné. I to, že některé děti  bez finanční pomoci nedostanou oběd ve škole je nepředstavitelné pro někoho, kdo to nikdy nemusel zažívat. Dojalo mne jakou radost měl chlapec ze školního výletu, na který se také dostal díky adopci na dálku a jak barvitě psal o svém zážitku do dopisu, který nám zaslal skrze Wontanaru. Dopisy od něj mne dojímaly mnohokrát. Vždy nezapomněl napsat, že se za nás modlí a děkuje. 

6.    Lišily se představy o adopci od reality?

Určitě. Nečekala jsem, že si za ta léta vytvořím pouto k někomu s kým jsem se nikdy nesetkala a nejspíš ani nesetkám. Adopce mne propojila aspoň částečně se světem v Guineji, s tamními dětmi, rodinami a dobrovolníky. Za tuto zkušenost jsem moc ráda. Vnáší to do naší rodiny určitou pokoru a vděčnost. A také radost, že se máme dobře a můžeme být užiteční někomu jinému. Že si nehrabeme jen na svém písečku :-) 

7.    Změnil se Vám pohled na spolupráci rozvinutých zemí rozvojovým zemím?

O rozvojové spolupráci jsem určitý přehled měla, jak už jsem zmiňovala výše. Utvrdilo mne to za ty roky, že když je člověk na správném místě a dělá svou práci srdcem, tak jsou vidět krásné pokroky a po malých krůčcích je ve výsledku velký projekt, který na sebe nabaluje úžasné lidi a pomoc se mnohokrát násobí.  

8.    Vzkázala byste něco potenciálním adoptivním rodičům?

Pokud máte tu možnost, sdílejte svou energii formou finanční podpory, která pomůže dětem, rodinám a celku. Vzdělání je velmi důležité. Vědění je moc, je to síla, kterou nám nikdo nevezme a která se šíří z člověka na člověka. A vy můžete minimálně jednomu dítěti a potažmo dospělému člověku dopomoci k této síle. Tato vynaložená energie se Vám vrátí formou dobrého pocitu, který zákonitě přichází, když někoho můžeme podpořit a stanete se součástí projektu, který mění svět k lepšímu. 

9.    Jak jste spokojená s organizací a jejím fungováním?

Velmi. Děkuji za Vaši práci, trpělivost a za to, že nám ukazujete co je to dobrý boj. 

Chtěla byste něco připsat?

Chci poděkovat za všechny ty přeložené dopisy z francouzštiny do češtiny, za zodpovězené otázky a za tu mravenčí práci, která za celou organizací adopce na dálku je! Díky Táně, že si jde za svou vizí a za inspiraci, kterou svou prací předává. 

Klára Bryxová