Guinea: Bohatá země, chudí lidé

Guinea je státním zřízením republika (République de Guinée, Guinée Conakry) a nachází se na západě Subsaharské Afriky při pobřeží Atlantského oceánu. Sousedními státy jsou Pobřeží slonoviny, Guinea-Bissau, Libérie, Mali, Senegal a Sierra Leone. Celková rozloha Guineji je 245 860 km2 a na jeden km2 tak připadá přibližně 44, 77 obyvatel. Většina obyvatel žije v hlavním městě Konakry (1, 4 mil.).

V roce 2013, podle statistik Světové banky, sčítá Guinea celkem 11, 75 milionů obyvatel. Oficiálním jazykem je francouzština, kterou však ovládá pouze necelých 40 % celkového obyvatelstva. Znalost ostatních světových jazyků je velice nízká. Guinejci ovládají jiné neoficiální jazyky. Neoficiálních národních jazyků je v Guineji přibližně 40 a patří mezi ně například peul/fula (40 %), malinké (30 %) nebo sousou (20 %). Většina obyvatel se hlásí k muslimskému náboženskému vyznání (85 %), následuje křesťanství (8 %), tradiční africké náboženství (6 %) a jiné (např. buddhismus, hinduismus, tradiční čínské religiózní skupiny).

Guinea je relativně uzavřená ekonomika, která je závislá na vývozu. Dovozní kvóty jsou uvaleny na rýži, mouku a cukr. V roce 2013 dosahoval HDP na hlavu 565 USD (pro srovnání HDP v ČR je 19 670 USD). Přes značné nerostné bohatství (rezervy bauxitu, hliník, zlato, diamanty, železná ruda, uran, ropa) žije mnoho Guinejců pod hranicí chudoby, částečně díky přebujelé korupci v zemi. Finanční sektor je vyvinutý nedostatečně (méně než 10 obchodních bank) a většina Guinejců nevlastní ani bankovní účet. Ohromné množství regulací vlády odrazuje příliv investic do země. Alarmující jsou například překážky podnikání. Minimální kapitál pro založení společnosti přesahuje čtyřikrát průměrný roční příjem Guinejce.

Guinea patří mezi nejchudší země světa. Podle ukazatele chudoby MPI (Multidimensional Poverty Index), který reflektuje deprivaci ve vzdělání, životní úrovni a zdraví, je index chudoby v zemi 0,548 (max. 1). Kritická chudoba zasahuje 68, 6 % obyvatelstva a na hranici chudoby je dalších 7, 7 % obyvatel. Očekávaná délka dožití je v Guineji 56 let a průměrná doba očekávaného studia pouze 1,6 let. Podle Světového ekonomického fóra (The World Economic Forum) je stav makroekonomického prostředí Guineji na 138. místě ze 144 sledovaných zemí světa, stav infrastruktury dokonce až na 140. místě, stav zdravotnictví a primárního vzdělání na 139. místě. Podle světové zdravotnické organizace jsou nejčastějšími příčinami úmrtí malárie, dýchací infekční onemocnění, podvýživa, HIV/AIDS a předporodní/porodní komplikace. Zdravotnická zařízení nejsou v Guineji dostatečně vybavena ani sterilní a léky buď absentují, anebo nedosahují požadovaných standardů.

Vzdělání

Guinejský systém školství kopíruje francouzský model vzdělávání, který je trochu odlišný od českého. Děti mohou chodit do školy již od 3 let, kdy nastupují do mateřské školy. Ta je však většinou součástí základní školy (ZŠ) a v tomto duchu tam děti tráví i čas. Převážně sedí v lavicích a skrze např. recitaci a zpěv se učí francouzštinu, která není jejich mateřským jazykem. Zpravidla se však, vzhledem k nákladům (MŠ v Guineji jsou soukromé tedy placené), začínají děti vzdělávat až nástupem do 1. třídy základní školy, která trvá 6 let. Po úspěšném absolvování přijímacích zkoušek mohou dále pokračovat 4 roky na college 7. až 10. třídu. Poté studují 3 roky na střední škole, která je zakončená maturitou nebo 3– 4 roky vybraný učební obor. S maturitou pak mohou studovat (již bez přijímacích zkoušek) na univerzitě, jež z pravidla trvá 3 roky (v Guineji je možnost získat pouze titul bakalář).